Lék horší, než nemoc: Děsivý nárůst počtu mrtvých kvůli hysterii kolem koronaviru. Důsledky lockdownů: Sebevraždy, strach a ztráta imunity, zanedbaná prevence…
Strašlivý listopad: Nejhorší měsíc za posledních deset let co do počtu zemřelých. Ale pozor! Ne kvůli zemřelým s diagnózou “zemřeli s covidem”. Jde o důsledek šílené destruktivní politiky, stavu společnosti a ničivé dopady na psychiku občanů.
“Přibližně 25 procent zemřelých v Česku lze hodnotit jako “zemřeli s covidem”. Ti ostatní covid neměli a zemřeli předčasně kvůli celkové situaci ve společnosti,” říká profesorka Dagmar Dzúrová, odbornice na demografii z Přírodovědecké fakulty UK.
“Je to spekulace, ale dovolila bych si usuzovat, že počet zemřelých důsledkem zanedbání prevence v průběhu roku 2020 může být v příštím roce srovnatelný s počtem těch, kteří letos zemřeli s covidem,” doplňuje profesorka Dzúrová.
Podobný stav panuje i v ostatních evropských zemích. Také zde došlo na podzim k nárůstu počtu zemřelých – ale i zde panuje spousta podivností ostatně jako kolem celé pandemie.
Itálie, Španělsko, Belgie, Švýcarsko… tyto státy zaznamenali podzimní nárůst zemřelých. Jiné země (polovina z 26 měřených agenturou Eurommo), však nemají nárůst žádný (některé jsou dokonce pod průměrem). Jsou to například: Německo, Finsko, Dánsko, Estonsko, Irsko… Proč?
Tato anomálie zcela jistě nesouvisí se restriktivními opatřeními. Spíše jde o důsledek měření, testování a vyhodnocování CPR testů. Ty jsou tak nepřesné, že lze opakovaným měřením najít covid v podstatě u každého .
Jako by nějakou zvláštní shodou okolností platila úměra, že čím je země aktivnější v Evropské unii, tím více neplatila na pandemii. Výjimkou je Německo jehož data spíše připomínají kouzelnický výstup ducha pana Kocha.
Statistika je nemilosrdná. V listopadu došlo k dramatickému nárůstu počtu zemřelých, kteří neměli covid. Jejich smrt způsobila situace ve společnosti, strach a deprese. Nad kolonkou “zemřeli s covidem” nad získala jasně navrch kolonka “zemřeli ve strachu”.
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo od 2. do 8. listopadu (ve 45. týden) v České republice 4135 lidí. Ve srovnání s průměrem z let 2015- 2019 je to znepokojivý nárůst o více než dvojnásobek.
Ve stejném období (ve 45. týdnu) eviduje ministerstvo zdravotnictví 1513 úmrtí souvisejících s covidem-19. Čtete dobře: 4135 celkem, z toho “s covidem” 1513. Připomeňme, že jen na covid nezemřel ještě nikdo – ani u nás, ani jinde na světě. Nejn v tomto ohledu je covid stejný jako chřipka.
Průměrná týdenní úmrtnost v ČR se i přes výkyvy v průběhu roku pohybuje kolem 2000. Kolem sinusoidy průměrných hodnot se pohybovala úmrtnost i letos – až to listopadu (zvedat se začala koncem září). Sinusoida úmrtnosti kopíruje sinusoidu chřipky – jako každý rok po desetiletí a staletí.
Čtete dobře: Ač tady měla řádit od března pandemie apokalyptických rozměrů, žádný nárůst počtu zemřelých se nekonal.
Nárost přišel až když se začala projevovat zanedbaná lékařská péče kvůli hysterii kolem koronaviru, odložené operace rakoviny, sebevraždy, strach šířený médii a v jeho důsledku ztráta imunity. Za zdraví škodlivé mnozí experti považují také nošení roušek.
Každý den letos spáchaly v České republice sebevraždu přibližně čtyři lidé. To je p třetinu víc, než obvykle. „Došlo k nárůstu počtu sebevražd,“ připouští premiér Andrej Babiš (ANO). Situaci jednoznačně způsobila hysterie kolem pandemie. Lidé mají strach o své zdraví či práci.
Největší počet sebevražd páchají senioři a mladí lidé do 25 let.
Podle experta Jindřicha Vobořila, který se zaměřuje na prevenci v sociálních službách, zejména na seniory dopadá velmi tvrdě i dlouhodobá izolace. „Asi 40 procent lidí, kteří zemřeli na covid v západním světě, jsou lidé z domovů pro seniory,“ dodává. Žijí v nich asi dvě až čtyři procenta populace.
Odkazy:
https://cnn.iprima.cz/sebevrazd-v-cesku-pribyva-vlada-chce-snizit-jejich-pocet-o-tretinu-7025
https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps
