Odvolání šéfa BIS? Kauza Ricin: Obvinění ruského diplomata bez důkazu, ten žádá o policejní ochranu. Novinář Respektu spolupracuje s ruskými tajnými službami, nebo si to celé vymyslel? Padají trestní oznámení
Ricinová fraška přes komické peripetie míří k tragédii. Není jediný důkaz o tom, že by do Prahy přicestoval ruský agent s kufrem s jedem ricin. Celá konstrukce je postavená jen na tvrzení jednoho novináře s pošramocenou pověstí z týdeníku s pošramocenou pověstí.
Ruská strana proti ničím nepodloženým obviněním ostře protestovala. Její diplomat, kterého po článku v týdeníku Respekt označil napojený web Seznam Zprávy za onoho agenta s ricinem, požádal české Ministerstvo zahraniční věcí o policejní ochranu.
Žalostný stav BIS
“Kauza ricin je selháním Bezpečnostní informační služby BIS a myslím, že je na místě uvažovat o důkladném prošetření či o odvolání jejího ředitele,” hodnotí pro deník Arfa bývalý policejní prezident Stanislav Novotný. “Případem by se prý měla zabývat poslanecká sněmovna.”
„Bezpečnostní komunita teče, nejméně tři zdroje tu informaci prozradili novináři. To jsem ještě opravdu nezažil a to toho pamatuji hodně,” uvedl k tomu generál Andor Šándor, bývalý velitel Vojenského zpravodajství.
Role BIS v kauze ricin je velmi nestandardní a naznačuje, že něco zásadního není v pořádku. Autor článku, kontroverzní rusofobní novinář Ondřej Kundra v textu uvedl, že informaci získal z “bezpečnostních složek”.
Bezpečnostní výbor poslanecké sněmovny si tedy předvolal šéfa BIS Romana Koudelku. Ten uvedl, že informaci o tajemném ruském agentovi tak trochu možná měli, ale ne tak, aby byl důvod něco udělat. Tato mlha stačila, aby byl ochráněn autor článku v časopisu Respekt novinář Kundra.
Únik prý ano, ale”mimo BIS”
Současně to ale znamená, že se informace nějak ven dostat musela – a to je ještě horší problém, než novinář píšící na objednávku.
“Únik informací negativně ovlivnil naši práci, podali jsme trestní oznámení. Z dosavadního šetření vyplývá, že k nezákonnému prozrazení utajovaných skutečností došlo mimo BIS,“ uvedl mluvčí BIS.
Takže: “K úniku informací došlo mimo BIS”.
Informace jsou tak závažné a s tak zásadní dopadem na mezinárodní vztahy, že je na místě otázka, kdo je tedy ten záhadný zdroj, který je “mimo BIS”?
„Naše tajné služby by musely mít své zdroje v nejvyšším vedení ruských zpravodajských služeb, jak by jinak věděly, že v kufru ruského diplomata je konkrétně ricin, a že je určen k likvidaci zmíněných politiků. Tímto o ně přišly,“ říká generál Andor Šándor, bývalý velitel Vojenského zpravodajství.
Zradil novinář své tři zdroje z ruské tajné služby?
Novinář Kundra tedy zveřejněním informace nejen zničil BIS práci, ale tato hypotéza také to znamená, že i on má své zdroje v nejvyšším vedení ruských zpravodajských služeb, protože pokud se ona groteskní akce opravdu chystala, musela být v režimu přísného utajení.
Protože Kundra uvádí, že má informaci ze tří nezávislých zdrojů, musely být všechny tři z nejvyššího vedení ruských zpravodajských služeb – a ještě být vzájemně nezávislé. A tady už jde do tuhého, protože pokud Kundra zradil své zdroje z ruské GRU nebo FSB, měl by si i on zažádat o ochranku.
Současně by bylo dobré novináře prověřit, zda nejde o dvojitého, nebo dokonce trojitého agenta a pro jistotu se mu ještě podívat do kufru.
Fikce na objednávku?
A nebo – což se celé jeví jako nejpravděpodobnější varianta – si to novinář prostě celé vymyslel – na objednávku “mimo BIS”.
“Míra naší svobody závisí na svobodě tisku,” tento citát prezidenta USA Thomase Jeffersona má Kundra v záhlaví své profilové stránky na twitteru.
Ano, ale tento výrok neplatí absolutně. Svoboda tisku není svoboda projevu, je tu také něco jako odpovědnost za uveřejněné informace.
Americký agent k kufrem?
To bychom se taky mohli dočkat toho, že se od stejného novináře (mimochodem dostal loni cenu Ferdinanda Peroutky, kterou si dává Bakalova údernická skupina mezi sebou) dozvíme, že se tu objevil americký agent v kufru s mandelinkou bramborovou. A že to to má ze tří zdrojů, které neprozradí, protože by mu uschlo zelí.
Velmi pěkně o tomto problému vypráví film “Nic než pravda” kdy novinářka také nechtěla říct zdroj svého článku o spiknutí agentů, šla raději do vězení a nakonec se ukázalo, že měla informaci od sedmiletého dítěte, které jí to řeklo ve školním autobuse.
Zdroj? Ehm, nemůžu…
Když se Kundry jeho kamarádi z České televize z pořadu 168 hodin ptali z jakých tří čerpal zdrojů, jeho odpověď byla tak předvídatelná, že ji deník Arfa uhodl okamžitě po zveřejnění článku: “Zdroje nebudu specifikovat,” řekl takřka smutně Kundra pro Českou televizi.
A tak jsme pěkně zpátky v kruhu. Pokud informace unikla “mimo BIS”, jak tvrdí BIS, musela pocházet z ruské tajné služby. V tom případě je (byl) Kundra napojen na GRU nebo FSB – a zveřejněním informace by o tento zdroj přišel, a pak je ve vážném ohrožení a měl by dostat ochranku a ještě být prověřen BIS.
A nebo si to prostě celé vymyslel.
Tím bychom se přesunuli k odpovědi proč. Proč by si Kundra vymýšlel kauzu, o které mu muselo být jasné, že “smrdí”?
Mechanismus Fake News
Kauza v celé nahotě odhaluje princip fungování českých ideologických médií, který v České republice svištěl dlouhá léta a částečně mu učinil přítrž Andrej Babiš tím, že část tohoto soukolí koupil. Jsou to média, pro která má prezident Trump označení “Fake News”. Jejich vliv byl oslaben také nástupem internetu a alternativních médií.
V českých poměrech má tato “Fake News” skupina alternativní označení “Bakalova fronta”. A obě – americká i česká se potýkají se stejným problémem a tím je klesající zájem čtenářů.
Když potřebovala nějaká vlivová skupina dostat do mediálního prostoru kauzu, mechanismus byl tento: týdeník Respekt – deník MF Dnes – Česká televize. Nyní už je to jen Respekt – Česká televize, ale zase přibyl Seznam zprávy (který údajně vypátral onoho údajného agenta, který pořádá už dva roky v Praze výstavy – a teď žádá o ochranku).
Mladá Fronta Dnes (Šafr, Slonková) připomínala předtím, že ji koupil Babiš a vymetl redakci, stranický plátek ODS, později TOP 09. V podstatě šlo o politický bulvár v té nejhorší podobě, který opravdu velmi přesně vystihuje ono “Fake News”. Za vším je tam cítit miliardář Bakala (OKD), jehož hlavním zájmem, zdá se, především je, aby byli spokojeni v USA.
Skřípající soukolí
Samozřejmě je tu možnost, kterou doporučuje prezident Zeman, bývalý policejní prezident Novotný, nebo generál Šándor: Prostě na zprávy médií podobného typu nereagovat, nijak je nekomentovat, ani nevyvracet.
To by ovšem fungovalo pouze tehdy, pokud by zůstalo dezinformační médium se svou zprávou osamocené, ale není. Celé je to systém, navěšený na osu Respekt – Česká televize. Stejný jako dříve, jen již slábnoucí a vzhledem k absurditě kauzy také se zadrhávající.
Proč by si to vymýšlel?
Tím se dostáváme k odpovědi na otázku proč, neboli: Komu to prospěje? Česká republika je v ohnisku zájmu Spojených států – a nejde vůbec o nějakou “demokracii” natož “nezávislost médií”, to už by bylo vyloženě úsměvné.
Kauza Ricin je zřejmou nahrávkou na příběh a jakousi reinkarnaci kauzy Skripal, kdy se dvojitý ruský agent se svou dcerou zřejmě přiotrávil spolu se svou dcerou mořskými plody, dovezenými z restaurace. Z kauzy se však díky mezinárodní mediální interpretaci stala politická zbraň namířená proti Rusku (odsun diplomatů). Kauza ricin tuto kadenci nemá, ale uvidíme.
Kdoví, jak to bude s Evropskou unií… Zájem USA o dostavbu jaderné elektrárny Temelín, odbytiště zbraní a americké vojenské základy (na naše náklady jako v Polsku) a kontrola nad sítí 5G však potrvá nehledě na to, jak to dopadne s německým projektem EU.
Bylo by milé, kdyby měla groteskní kauza Ricin očistný efekt.
