Nechme Kosovi, co je Kosovo? Vstřícný krok prezidenta Zemana vůči Srbsku: Geniální! Spokojené Srbsko je víc, než natvrdlý Petříček. Dáváme 80 procent, že Zeman uspěje.
Záměr “oduznat” Kosovo jako samostatný stát je geniální tah prezidenta Zemana, včetně mistrovského načasování. Kosovo je anomálie, z terorismu vzniklý stát, v jehož čele stojí válečný zločinec. Země se topí v bídě, nezaměstnanost je skoro 50 procent. O Kosovo nikdo nestojí – kromě Srbska.
Protože Kosovo, to je srdce Srbska.
Poznámka: Tento článek je určen pro toho, kdo o Kosovu skoro nic neví a chce se něco rychle dozvědět. Protože kolem toho bude mela.
Petříček na odstřel?
Dobré vztahy se Srbskem jsou jednoznačně v zájmu České republiky. Srbsko už vyjádřilo ochotu stát se naším významným obchodním partnerem (má mimo jiné zájem kupovat například české tramvaje a jiné průmyslové výrobky). I kdyby se prezidentovi Zemanovi nepodařilo “oduznání” Kosova prosadit, podpora Srbska je moudrý krok.
Redakce Argumenty & Fakta dává kurz na to, že se prezidentovi Zemanovi podaří prosadit “oduznání Kosova” pěkných 80 procent.
Česká republika uznala samostatné Kosovo v roce 2008 v situaci, která byla zcela odlišná od té nynější. Tehdy se Evropská unie stavěla k uznání Kosova nejprve odmítavě, pak zdrženlivě, nakonec ji většina států uznala. Česká republika si alibisticky počkala, aby se mohla přidat k většině.
Nyní by se mohl odehrát ten samý jev, jen opačným směrem.
To samé, jen opačně
Není důvod se nepřidat k těm státům Evropské unie, které Kosovo nikdy neuznaly: Španělsko, Slovensko, Řecko, Rumunsko a Kypr.
Situace je jiná i v tom, že současnému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi je nějaké Kosovo úplně šumák (tehdy byl u vesla Bush jr., jemuž to šumák nebylo).
Jak se u nás semlelo uznání Kosova v roce 2008 ZDE
O vztahu České republiky ke Kosovu bude rozhodovat vláda za základě návrhu ministra zahraničí. Petříček (ČSSD) se zatím jeví jako problém, ale podle vyjádření prezidenta Zemana má jeho návrh na “oduznání Kosova” zřejmě podporu u předsedy ČSSD Hamáčka.
Když dojde na lámání chleba: Spokojené Srbsko je víc, než natvrdlý Petříček.
Aktuální politická situace v Kosovu je tento: Premiér Kosova válečný zločinec Ramuš Haradinaj před pár týdny složil funkci (už podruhé), protože půjde před soud v Haagu (už podruhé). Kosovský parlament se rozpustil, budou mimořádné volby. Strany jsou ostře rozhádané, koalice nemožná.
Bombardování na počest terorismu
Kosovo bylo odnepaměti součást Srbska a jeho samostatnost je anomálie. Kosovská republika vznikla jako důsledek bombardování Srbska silami NATO pod vedením USA (1999) během války v Jugoslávii. NATO vměšováním do vnitřních záležitostí cizí země způsobily na Balkáně stejný chaos stejně jako všude tam, kam strčily nos.
Útoky NATO, které měly údajně zastavit násilné střety v Kosovu, trvaly 78 dní. Odhaduje se, že 1200 až 2500 lidí přišlo o život.
A tak se stalo, že v provincii Kosovo zvítězily ve válce proti Srbsku teroristé z Kosovské osvobozenecké armády (podporovaní USA). Velitel teroristů, masový vrah Ramuš Haradinaj se stal premiérem Kosovské republiky, byl několikrát obviněn souzen za válečné zločiny.
Kosovo se z války dosud nevzpamatovalo, země zažila několik exodů obyvatelstva a proměnila se skladba (dnes 90 % Albánců, 7 % Srbů), funguje spíše něco jako “potrubí pro drogy”, každý druhý “Kosovan” je bez práce, země se topí v bídě.
Úvahy o přijetí Kosova do Evropské unie (což je mantra českého ministra zahraničí Petříčka) jsou naprostou utopií.
O Kosovo prostě nikdo nestojí – Kromě Srbska.
Srbsko to nevzdává
Cílem srbské diplomacie je dosáhnout, aby se počet států uznávajících samostatné Kosovo snížil pod polovinu členů OSN, což se postupně daří. Mnohdy až groteskně usilují o přízeň států jako Zimbabwe, Kapverdy nebo Napál. I jejich hlas se počítá.
Srbsko se může spoléhat na pět členských zemí Evropské unie, které Kosovo uznat odmítají: Španělsko, Slovensko, Řecko, Rumunsko a Kypr.
Dle srbského ministerstva zahraničních věcí stáhlo uznání Kosova už 15 zemí, přičemž však jde o státy jako Burundi, Togo, nebo Papua – Nová Guinea.
Politické strany: Spíše pro
Česká politická scéna je po Zemanově návštěvě Srbska v otázce “oduznání” Kosova rozpolcená, většina stran počká, jak se to vyvine.
Pro “oduznání” Kosova je však jednoznačně: SPD (Okamura), Komunisté, KDU/ČSL (byť obezřetně, ale v roce 2008 byly proti uznání Kosova), stejně tak ČSSD (v roce 2008 byly proti uznání Kosova).
Podporu má prezident Zeman u hnutí ANO. Ministr obrany Metnar podle Zemana již prohlásil, že uznání Kosova byla chyba. Premiér Babiš si prý počká – ale lze odhadnout, že se pragmaticky přidá k prezidentovi.
Zdrženlivě se k Zemanově návrhu staví ODS, STAN a samozřejmě TOP 09. Jejich argumentem je “Když už to bylo jednou rozhodnuto, proč to měnit” a jejich postoj působí jako vyřizování si účtů s prezidentem. U ODS tu pak je argument “Rozhodlo se to za Topolánka (ODS) tak to musí být správně”.
Jak říká prezident Zeman: “Jen idiot nemění názor”.
