Milada Horáková: Proč ji vlastně popravili? Kvůli kritice režimu, nebo kvůli spolupráci se Stalinovou tajnou službou? Klademe otázky a hledáme odpovědi

Milada Horáková (†48) byla popravena dne 27. 6. 1950 kvůli kritice politiky Komunistické strany Československa. Tak zní oficiální verze. Ale: Opravdu to bylo tak přímočaré a černobílé, že si komunisté vybrali Horákovou jako odstrašující příklad, nebo za tím bylo ve skutečnosti něco jiného?

Příběh Milady Horákové není o barvotisk o ženě, “bojující za pravdu”. Není žádná zmínka o “nesmlouvavém vzdoru” Horákové proti Komunistické straně. Příběh Milady Horákové je spíše symbolem složitosti doby po nejkrutější válce v dějinách, a příběhem ambiciózní političky, která se dostala na tenký led.

*Blízké setkání třetího druhu:* **Dcera Milady Horákové Jana při setkání s Václavem Havlem** v roce 1966 se Washingtonu. **Proč komunisté pustili dceru Horákové do USA?** Proč se vrátila? V USA zůstala až v roce 1968.

Vždy hlasovala s komunisty, byla přítel Sovětského svazu

Jako poslankyně Národního shromáždění za Národní socialisty (ČSNS) Horáková vždy hlasovala jednotně s komunisty, dokonce i při znárodňování velkoprůmyslu, proti čemuž ostře vystupovali agrárníci. Statečnost ve formě například “zdržení se hlasování” Horáková neprojevila podle dostupných informací ani jednou.

Po roce 1945 se Milada Horáková podílela na obnovení činnosti Svazu přátel SSSR (Sovětského svazu) a stala se jeho místopředsedkyní. Svaz přátel SSSR mimo jiné zdůrazňoval historickou úlohu SSSR při osvobozovacích bojích v Československu a Evropě a podílel na na vysílání delegací do SSSR.

*Milada Horáková se stala součástí spletitých zpravodajských her a boje o moc uvnitř Komunistické strany*

**Podivný telegram Alberta Einsteina**, ve kterém žádá Antonína Zápotockého (tehdejšího předsedy vlády) o milost pro Miladu Horákovou: **“Propusťte je, protože byli vězněni v německých koncentračních táborech.**“

Tajná schůzka v hotelu National

Milada Horáková byla Sovětském svazu několikrát. Zřejmě klíčová návštěva se odehrála v v říjnu 1946, kdy ji ubytovali v hotelu National, kde podle některých zdrojů jednala s představiteli Nejvyššího politbyra ÚV KSSS. Od té doby ji prý StB podezřívala, že donášela informace na české komunisty do Moskvy.

Donášela Horáková do Moskvy na soudruhy z KSČ? Tehdy to prý soudruzi považovali za hotovou věc, dnes o tom není o tom jediný důkaz a pokud ano, tak v archivech tajné služby KGB.

loading…

Pojď mezi nás!

Komunisté kolem Klementa Gottwalda na Dr. Horákovou nasadili agentku a důstojnici StB Zdeňku Patschovou, která civilně pracovala jako politička a soudkyně. Ta se snažila Horákovou přetáhnout od socialistů do Komunistické strany.

Horáková ze zdráhala, ale podle všeho ne nutně z politických důvodů. V Národně socialistické straně vyčnívala, ale uvnitř obrovské KSČ by měla mohutnou konkurenci.

Já chci být ministryní!

Když našli v březnu 1948 ministra zahraničí Jana Masaryka mrtvého pod oknem jeho bytu na nádvoří Pražského hradu, Milada Horáková očekávala, že bude díky svým kontaktům na politbyro ÚV SSSR jmenována ministryní zahraničí po něm. Jenže se to nestalo.

Místo Horákové se stal ministrem zahraničí komunista Vladimír Clementis, který byl později v procesu s Rudolfem Slánským a dalšími také popraven (1952), a to jako za velezradu a jako “buržoazní nacionalista” (stejně jako Horáková).

Horáková možná spoléhala na pomoc Stalina, na druhou stranu zde však byly také její sympatie k prezidentovi Benešovi a ministrovi Masarykovi. Ocitla se ve velmi nebezpečné situaci.

Krátce po jmenování Clementise ministrem zahraničí, v březnu 48, Horáková rezignovala na post poslankyně.

Horáková, agent USA?

Byla Milada Horáková agentkou USA? Nedochoval se jediný dokument, který by před procesem zaznamenal kontakt Horákové ze zástupci USA či Británie, není jediný důkaz, že StB zahájila vyšetřování Milady Horáková pro špionáž ve prospěch západních zpravodajských služeb.

**Ze spisu Milady Horákové:** Spolupráce ze zástupci ambasád USA a Británie *jako spadlá z nebe*. *Z období před procesem se nedochovala jediná zmínka o zpravodajských kontaktech Horákové se Západem.*

StB od poloviny roku 1948 rozehrála operaci na likvidaci donašečů do Moskvy. Horáková prý byla označena za “ženu s čemadánem” (žena s kufrem), což byla přezdívka pro ty, kteří donášeli, nebo byli podezřelí z donášení do Moskvy.

Agenti s kufrem

Komunisté se “agentů s kufrem” samozřejmě snažili zbavit. Oficiálně tak byli vytipovaní donašeči do Moskvy označováni za spolupracovníky západních zpravodajských služeb, a to tak, aby tomu Moskva uvěřila.

**Hotel National v Moskvě, kde mělo dojít k tajné schůzce mezi Miladou Horákovou a zástupci Stalinova politbyra**. V roce 1918 tu bylo dočasné sídlo Leninovy vlády, dnes jeden z nejluxusnějších hotelů v Evropě.

Socialistka Horáková přitom ve své skupině obžalovaných působila jako zjevení. Kromě ní tu byli zjevně protirežimní kádry jako bývalý majitel dolů Oldřich Pecl, nebo kritik marxismu a V. I. Lenina Záviš Kalandra. I proto Moskva uvěřila verzi, že Horáková donáší také na Západ?

Paranoia katů

Milada Horáková se tak zřejmě stala obětí vlastních vysokých ambicí. Pouhé podezření, paranoia a neexistující záznam o její schůzce s vysokými kádry Stalinova politbyra v hotelu National v Moskvě v říjnu 1946 mohly vést soudruhy k rozhodnutí se jí raději zbavit.

Rok po popravě Milady Horákové začal v roce 1951 proces se skupinou komunisty Rudolfa Slánského, který byl spuštěn na základě nasbíraných materiálů sovětské KGB o rozvratné činnosti uvnitř KSČ. Ke smrti oběšením bylo odsouzena 11 z celkových 14 obžalovaných.

V únoru 1951 byl zatčen Gustáv Husák (budoucí prezident) a stejně jako Milada Horáková byl odsouzen za velezradu a vyzvědačství. Jako “buržoazní nacionalista” dostal doživotní trest. Propuštěn byl v roce 1960. Prezidentem Československa byl v letech 1975–1989.