Falešný poplach: “Viktoriiny vodopády vyschly” napsal britský seriózní deník The Guardian jako důkaz “zuřícího” globálního oteplování. Miliony lidí prý umírají žízní kvůli uhlí. Emil Holub se obrací v hrobě

Britský deník The Guardian vyděsil čtenáře celého světa zprávou, kterou si jeho redakce celou vymyslela. Mnozí ji považují za esenci podvodu s globálním oteplováním.

“Viktoriiny vodopády vysychají do posledního pramínku po největším suchu v tomto století”, zněl titulek deníku. “Zatímco se světoví lídři scházejí na klimatickém summitu v Madridu, aby řešily emise a katastrofální globální oteplování, jižní Afrika zažívá jeho projevy na vlastní kůži,” píše deník a dodal úvahu o 45 milionech lidí umírajících žízní.


Vyschlé Viktoriiny vodopády před pár dny

Deník The Guardian bývá označován za vzor “objektivní žurnalistiky”. Často se na něj odkazují i česká média. Byla by škoda, kdyby se britský tisk řítil do stejné propasti, v jaké jsou média česká.

Zprávu o vyschlých vodopádech převzaly i ostatní britské deníky jako například Telegraph, ale také například nejčtenější deník The Sun.


Foto lidí, umírajících žízní 4. prosince 2019 u Viktoriiných vodopádů

Článek deníku obsahuje obrázky, které jsou jen výsekem reality. I přes pokles množství vody tekoucí přes okraj vodopády nevyschly ani zdaleka. Hladina vody je podle statistik sice 11 centimetrů pod průměrem posledních deseti let, avšak pořád o tři cm vyšší než například úroveň zaznamenaná v roce 1995.

Video deníku Guardian

Na článek Fake News reagovaly cestovní agentury: Vodopády se rozprostírají na 1,7 km a část vodní clony vyschne každou suchou sezónu“. Společnost African Conservation Travel dokonce uvádí, že „hladiny vody v Zambezi se ve skutečnosti za poslední týden zvýšily“.


Emil Holub

Viktoriiny vodopády nebo Mosi-oa-Tunya (anglicky Victoria Falls) jsou jedny z největších vodopádů na světě. Nacházejí se v jižní Africe na řece Zambezi na hranicích mezi Zambií a Zimbabwe a jsou zapsány do seznamu Světového dědictví.

Šířka vodopádu je 1800 metrů. Voda padá dolů z útesu vysokého 120 m do úzkého (130 m) a hlubokého (140 m) kaňonu. V roce 1875 je prozkoumal český cestovatel Emil Holub, který je autorem jejich první mapy.


Nepřehlédněte:

close
Arfa.cz: Aby ti už neunikl žádný příběh