Zapomenutý král: Jiří z Poděbrad – 600. let od narození! Proč se o něm nesmí mluvit. Sjednotitel Evropy, který by nesouhlasil s Evropskou unií. Stanislav Novotný, glosa. PLUS: Geniální dobytí Prahy

Ticho. Ani jeden kavárenský historik nevzpomněl velkého krále. A přitom 23. dubna uběhlo 600 let od narození Jiřího z Poděbrad. Krále, který nabídl Evropě skutečnou jednotu hodnot a mír. Proč se o něm nesmí mluvit?



Jiřík zvolen českým králem (klečící Pražané děkují). Rok 1458

Přišel s Všeobecnou mírovou organizací a přál si… přál si mír. Přál si mír zpevněný v principu národní svrchovanosti států! A taky Evropu jednotnou, a to proti Turkům a islámu. Nebyl vyslyšen. Chápeme jej dobře v dnešních souvislostech?


Jiřík by se Bruselu vysmál

Současná nenasytná, vyděračská, nespravedlivá, protinárodní a hodnotově nepřirozená unie by jej určitě nenadchla. Ale jak by král Jiří reagoval na skandální chování dnešního evropského spojence – sjednocených států severoamerických?


loading…

Ladislav Pohrobek na smrtelné posteli děkuji Jiřímu z Poděbrad na obraze Jana Škramlíka. Jeho smrt otevřela Jiříkovi cestu na český trůn

Těch USA, které vypověděly Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu, těch USA, jež evropskými státy pohrdají, ale které zároveň uvažují o rozmístění nových vojenských objektů na euroúzemí?

Jiří by se jistě nemohl podřídit ani impotentnímu Bruselu, ani agresivním USA. A v logice se svou náturou by jistě přišel s novou bezpečnostní architekturou! Usiloval by o redukci EU i NATO tak, aby to byla obranná společenství, která nebojují staré ani cizí války.


Jiří z Poděbrad by dnes po Evropě vyžadoval novou smlouvu. Smlouvu proti bratrovražedné válce, importu islámu a narušování národní integrity.


Stanislav Novotný,
předseda Asociace nezávislých médií


Pěkné video o Jiřím z Poděbrad ZDE (20 minut)
(Přesměruje vás na stránky České televize, tak si ho nechte na konec)


Krále Jiřího z Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471) považujeme za klíčovou postavu českých dějin. Nedosahoval sice velikosti Karla IV (1316 – 1378), ale ten je považovaný za českého stejna jako za Německého krále – zvítězil v nedávné německé anketě “Největší Němec”.

Přinášíme ukázku z Jiříkova podivuhodného života.


Geniální dobytí Prahy Jiříkem z Poděbrad

Jiříkovo dobytí Prahy je považováno z nejgeniálnějších vítězství v českých dějinách.

V roce 1448 bylo v Čechách u několik let prakticky bezvládí, které nastalo po smrti Albrechta Rakouského (Habsburského) roku 1439. Pokud si husité měli udržet to, co si na katolickém světě v Čechách vybojovali, museli jednat.




Na kališnickém sněmu v Kutné Hoře v červnu 1448 se husité rozhodli hájit basilejská kompaktáta a jejich dodržování až do korunovace českého krále. Tento sněm také vytvořil tzv. kališnickou jednotu, do jejíhož čela zvolil Jiřího z Poděbrad.


Jiří pod pražskými hradbami

Trik s Němci: Jen projíždíme!

Klíčem bylo obsazení Prahy. Tu té době ovládali umírnění, kolísaví a konzervativní husité. A občanská válka, protože tzv. husitské války ničím jiným nebyly, pokračovala.


Koncem srpna 1448 se vojsko Jiřího z Poděbrad, celkem asi 9 tisíc bojovníků, stáhlo ku Praze a 1. srpna a usadilo se u Běchovic a Počernic. Jiří z Poděbrad nechal šířit klamnou zprávu, že jeho hlavním cílem je výprava do Saska.


Bitva o Prahu, která měla jen jedinou oběť (občan Hradce Králové)

Dne 2. září se Jiřího vojska začala přesunovat do Vršovic, ale Pražanům bylo jasné, že se mohou spolehnout na pevné městské hradby. V noci na 3. září provedl Jiřík klamný útok na hradby na Karlově, pro dobyvatele nejobtížněji přístupné.


Kde je kulička?

Fingovaným útokem na Klárově (ve tři ráno) přenesl Jiřík pozornost obránců Prahy právě sem, ale ve skutečnosti chtěl dobýt Prahu od Vyšehradu. Poslal tam skupinu šesti mužů, kteří zaútočili na jednu z bran nad Podolím.

Obránci Prahy ji nechali z nepochopitelných důvodů hlídat pouze dvěma strážci – zřejmě si byli jistí pevností hradeb. Oba strážci však před Jiříkovými muži utekli směrem k hlavní bráně, vyšehradské Špičce, střeženou v té chvíli asi dvaceti obránci.

Muži Jiřího z Poděbrad je ale dostihli ještě, než doběhli ke Špičce. Došlo ke krátké potyčce, při níž byl jeden z Jiříkových mužů zabit – a stal se jedinou obětí “velké bitvy o Prahu”.


Patálie na Vyšehradě

To již dorazily Jiříkovy další posily. Obránci vyšehradské Špičky se vzdali. Jiříkova skupina spustila padací most a jeho vojsko vjelo do Prahy. Zde ho prý značná část obyvatel vítala.

Pak už to šlo jako na drátkách. Pražští konšelé složili Jiřímu hold a vzápětí poté kapituloval i Pražský hrad. Nepřátelé poděbradských povětšinou opustili město a vládu nad Prahou převzali Jiřího lidé.

Jedinou obětí “Velké bitvy o Prahu” se stal královehradecký měšťan Bělík, zabitý obránci Prahy v prostoru vyšehradské brány Špička.


Pražané nadšeně mávají meči. Volba Jiříka z Poděbrad za krále českého na radnici staroměstské (Adolf Liebscher)

Sen o Evropě

Během následujících deseti let se Jiřímu z Poděbrad podařilo urovnat situaci natolik, že byl 2. března 1458 zvolen českým králem, zvaným „husitský“. Stal se tak jediným českým králem, který byl zvolen bez ohledu na dynastické nároky panujících rodů.

Mohl se také pokusit realizovat svůj projekt sjednocené Evropy, ale o tom až příště.


Dočetli jste až sem? Sdílejte tento článek!




Holler Box
Holler Box