Vida! Utajené sebevraždy komunistických funkcionářů po listopadu 89. Revolver od ministra vnitra. Psychiatr. Plyn. Oběšenec ve mlýně na půdě. Jiný zas v prádelně…
![](https://i2.wp.com/www.ARFA.cz/wp-content/uploads/2019/11/cha.jpg?fit=1024%2C532&ssl=1)
Po změně režimu v roce 89 se odehrálo několik sebevražd čelných představitelů režimu, policistů či funkcionářů, které zůstaly v tehdejší vypjaté době mimo pozornost veřejnosti. Blíží se 30. výročí 17. listopadu, je třeba si je připomenout.
Z čelných představitelů KSČ neunesli pád komunistického režimu dva muži – Antonín Kapek, člen Ústředního výboru KSČ a autor jednoho ze zvacích dopisů z roku 1968 a dlouhodobý člen politbyra strany, a předseda Slovenské národní rady Viliam Šalgovič, který v roce 1968 rozsvítil sovětským letadlům letiště v Ruzyni.
Antonín Kapek se zabil na druhý pokus
![](https://i0.wp.com/www.arfa.cz/wp-content/uploads/2019/11/2753394_.jpg?resize=160%2C232&ssl=1)
Antonín Kapek se poprvé pokusil o sebevraždu 4. ledna 1990, tedy necelé dva měsíce po 17. listopadu. Na své chalupě se postřelil revolverem ráže 9 mm, který dostal v roce 1972 od tehdejšího ministra vnitra Josefa Junga. Pokus mu ale nevyšel. Pak si nějaký čas pobyl na psychiatrické klinice v Plzni.
Po “vyléčení” odjel zpátky na svou chalupu u obce Svinná na Rokycansku. Stavení u Radnického potoka bylo původně mlýn, kterému se říkalo Vrbatův. Pak z něj vznikla hájenka. Kapek si hned vedle postavil bazén.
![](https://i0.wp.com/www.arfa.cz/wp-content/uploads/2019/11/vrbatův-mlýn-kopie.jpg?w=640&ssl=1)
Dne 1. května 1990 dopoledne ho našla jeho dcera oběšeného na půdě. Bylo mu 67 let.
![](https://i0.wp.com/www.arfa.cz/wp-content/uploads/2019/11/josef-jung.jpg?resize=138%2C146&ssl=1)
Kapek patřil mezi největší “vítače” vojsk Varšavské smlouvy roce 1968. Byl vedoucím tajemníkem městské organizace KSČ v Praze. Je mu připisována přímá odpovědnost za bezdůvodné zbourání krásné budovy nádraží Praha-Těšnov. Podle některých zdrojů byl spojkou americké tajné služby CIA v politbyru.
Šalgovič se oběsil v prádelně
![](https://i2.wp.com/www.arfa.cz/wp-content/uploads/2019/11/Viliam_Salgovic-1.jpg?w=640&ssl=1)
Předseda Slovenské národní rady a agent KGB Viliam Šalgovič se podílel na plánování invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V srpnu 1968 jako náměstek ministra vnitra vydává pokyn zajistit osvětlení letiště Ruzyně. Záhy přistávají dva sovětské vojenské letouny, z nichž je vysazeno několik desítek ozbrojených vojáků a jejich velitelů. Obsazují hlavní letištní budovy…
Oběšeného Šalgoviče našla manželka 5. února 1990 v prádelně jejich bratislavské vily v Mudroňové ulici. Bylo mu 70 let.
První byl policista
![](https://i1.wp.com/www.arfa.cz/wp-content/uploads/2019/11/becvar-jiri.jpg?resize=161%2C218&ssl=1)
Zřejmě prvním člověkem, který si kvůli změně poměrů sáhl na život, byl plukovník Jiří Bečvář, zástupce náčelníka správy SNB v Praze. Hrozilo mu vězení kvůli podílu na organizaci zásahu proti studentům na Národní třídě. Dne 3. ledna 1990 ráno ho našli kolegové v jeho kanceláři ráno s prostřelenou hlavou. Bylo mu 53 let.
Zastřelený policista č. 2
Hlavu prostřeli také podplukovník Josef Petráček, náčelník okresní správy SNB v Teplicích, nositel řádu Rudé hvězdy. Také on se dostal do úzkých kvůli prověřování jeho zodpovědnosti za zásah proti demonstrantům mezi 11. a 13. listopadem 1989 na ekologických demonstracích v Teplicích. Spoušť zmáčkl 5. ledna 1990. Bylo mu 50 let.
K sebevraždě z politických důvodů se během ledna 1990 uchýlili ještě další lidé – klatovský okresní prokurátor Milan Kovář a jihomoravský komunistický funkcionář Vladimír Košíčka.
Ředitel se udusil plynem
![](https://i0.wp.com/www.arfa.cz/wp-content/uploads/2019/11/cebis.jpg?resize=215%2C147&ssl=1)
Velmi hořkou pachuť má sebevražda ředitele gymnázia v České Třebové. Ředitel Josef Čebiš spáchal sebevraždu otravou výfukovými plyny u sebe v garáži. Policejní hlídka ho našla mrtvého večer 29. ledna 1990.
Čebiš si vzal život pár hodin poté, co k němu do školy přijel štáb režiséra Jiřího Krejčíka (například film Vyšší princip) a v tělocvičně gymnázia inscenoval „soud“. Ředitel Čebiš v listopadu 1989 nahlásil několik stávkujících studentů Veřejné Bezpečnosti.