Zajatci vyměněni, zapomeňte. Kdo tedy střílel na Majdanu? Odstřelovači promluvili: Velel nám americký důstojník. Pravda o anexi Ukrajiny

Zajatci vyměněni, zapomeňte? Svět tleská Rusku a Ukrajině za výměnu zajatců a nikomu už ani není divné, že při jednání o výměně zajatců posedávala u stejného stolu vedle Putina a Zelenského německá kancléřka a prezident Francie – takže to vlastně vypadá, jako by to byla jejich zásluha. Není.

Převrat na Ukrajině zůstane už zřejmě zapsán v dějinách jako pohádka o zlém prezidentovi, který nechal střílet vlastní občany, a pak s hanbou utekl do Ruska. A jako dovětek přihazuje vypravěč historku o anexi Krymu.


Pravda o Majdanu 1. díl (výpovědi odstřelovačů

Pravda o Majdanu 1. díl (výpovědi odstřelovačů

Žádná část z této pohádky však neodpovídá skutečnosti, nebo je přinejmenším sporná, a uvěřitelnou, tedy jako by pravdivou se stala jen vytrvalým opakováním.

Podle jiné verze příběhu nešlo ani tak o anexi Krymu, ale o anexi Ukrajiny, a to pomocí umělého převratu za zásadního přispění tajných služeb USA.

Vlastně to vylezlo ven i během voleb v USA, kdy na sebe poradci obou táborů (republikánů či tzv. demokratů) práskali, kdo všechno byl během událostí na Majdanu v Kyjevě, a tedy – v jakési podivné vývrtce – je agent Kremlu. Tak vysoký počet zákulisních hráčů americké politiky napříč žánry jako byl v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014 nebývá ani na horách v Aspenu na Silvestra.




Kdo střílel?

Tato verze příběhu vypráví o tom, že USA před převratem vypustily na Ukrajinu neziskovky (Člověk v tísni) v převleku za “humanitární pomoc”, aby připravili v hlavním městě Kyjevě tu “správnou revoluční náladu”.

Podle svědeckých výpovědí se na vytváření “té správné nálady” významně podílelo také Německo, které hodilo Ukrajincům udičku, že je vezme do Evropské unie a že “Ukrajina bude nová Francie Evropy” a všichni se budou mít “jako v Bavorsku, které je Kalifornií Evropy”.


Podle odstřelovačů se nestřílelo z hotelu Ukrajina, ale v přilehlé budovy konzervatoře

Když dostali lidi na náměstí, zjistili, že se to celé nějak vleče a navíc je dost zima. Tak nasadili boxera. “Yes! He is like Rocky!” pochvaloval si tehdy americký ministr zahraničí John Kerry (který se mimochodem narodil ve městě Aurora, má za ženu dědičku kečupového imperia Heinz a není animovaný, jak by se mohlo zdát). Ale ani to nepomohlo.

Vše však bylo připraveno a načasováno jak náleží – zatímco svět upíral pohled na skvostnou zimní olympiádu v Šoči (7. 2. – 23. 2. 2014) a ruský prezident Putin polykal slzy dojetí, kdosi vzadu ve tmě otočil červeným knoflíkem.




Dodnes není dostatečně objasněno, co se vlastně na Majdanu stalo 18.- 20. února 2014. Střelba do lidí zabila podle odhadů 79 lidí z řad protestujících a 13 policistů. To byla eskalace, která dala věci do pohybu a ukončila režim prezidenta Janukoviče, který pak jen tak tak uprchl ze země, a uvrhla zemi do války.


Revoluce na dálkové ovládání

Nebýt této střelby, “revoluce” by se vlekla boxer – neboxer, po zimě přichází jaro a stany na náměstí Maidan by se záhy proměnily ve stánky s ovocem a rybami.


Ukrajinský snajpr

Podle oficiální verze stáli za střelbou a vraždami členové ukrajinského bezpečnostního aparátu (tedy Janukovočovi lidé) a to zejména členové jednotky speciálních sil Berkut. Údajně porušili prezidentův rozkaz nestřílet za žádnou cenu. Vyšetřování však nepotvrdilo, že by s tím měl Berkut něco společného.


Vývoj událostí velmi připomíná scénář 17. listopadu 1989 v Praze (a zdaleka ne jen ten). Také zde se revoluce vlekla a také zde mohla skončit do ztracena, byť v jejím čele nestál boxer, ale dramatik. Až se objevil eskalátor: “mrtvý” student Šmíd a bylo vymalováno. Stejně jako na Majdanu ani v Praze dosud není jasné, kdo přesně dal příkaz červeným baretům, aby začali mlátit lidi. Navíc – stejně jako v Praze – měla i na Majdanu policie přísný rozkaz vyhnout se násilí.

Kdo tedy střílel na Majdanu? A proč?


Černý Majkl

Odpověď na otázku “komu to prospělo” je snadná. Zisk Ukrajiny byl jackpot snah Spojených států osekat Rusko od států bývalého Sovětského bloku. V těchto státech proběhla série tzv. barevných revolucí (podobně jako o deset let později v arabském světě), kdy pouliční protesty vedly k svržení vůdců, vzešlých ve volbách, jejichž výsledek se tak nějak nehodil.

Michail Saakišvili, prezident Gruzie a spolupracovník CIA

Zde se vynořuje jméno, které jako by do ukrajinského příběhu ani nepatřilo. Michail Saakašvili byl prezidentem Gruzie v letech 2004 – 2013. Stal se jím po tzv. Revoluci růží, podporované tajnými službami USA.

Revoluce růží byl první v sérii tzv. barevných. Další byla v roce 2004 tzv. Oranžová revoluce na Ukrajině (která, jak vidno “nestačila”) a tzv. Tulipánová revoluce v roce 2005 v Kyrgyzstánu.

Z Gruzie uprchl Saakašvili do USA. Podle nepotvrzené verze to by právě on, kdo dal tajným službám tip na “vyřešení revoluce” na Majdanu, která se vlekla a bylo čím dál jasnější, že bez “roznětky” to nepůjde.

Po Majdanu Saakašvili přicestoval na Ukrajinu a vstoupil do politiky, ale vyštípali ho.


Velel nám americký důstojník

“V lednu 2014 dorazily do Kyjeva čtyři asi desetičlenné skupiny gruzínských ozbrojenců, kteří doma plnili „politické zakázky“ tehdejšího gruzínského prezidenta Saakašviliho při potlačování demonstrací nebo únosech a „mizení“ nepohodlných podnikatelů, vypráví Alexander Revazišvili, gruzínský odstřelovač, který se přímo zúčastnil odstřelování lidí na Majdanu.


Americký důstojník a snajpr Brian Christopher Boyenger. Byl to prý on, kdo vydal rozkaz ke střelbě. Najatým odstřelovačům prý veleli také revolucionáři, kteří se pak dostali k moci

Společně se třemi svými kolegy se odstřelovač Revazišvili loni dobrovolně vydal policii v Bělorusku. Na Ukrajině o jejich výpověď nebyl zájem. „Chtějí mluvit, protože si myslí, že si tak uchrání život, neboť prý mnozí jejich krajané, kteří se účastnili zločinů na Majdanu v roce 2014, začali mizet a umírat za podivných okolností,“ vysvětlil jejich advokát běloruské prokuratuře.

Alexander Revazišvili, gruzínský odstřelovač

Na letištích v Tbilisi i Kyjevě prý prošli i se zbraněmi bez kontrol a s falešnými doklady. To jim zařídili revoluční vůdci a americký důstojník Brian Christopher Boyenger. Byl to prý on, kdo dal na Majdanu rozkaz ke střelbě.


„Řekli nám, že je třeba vytvořit na Majdanu chaos s použitím zbraní na všechny cíle, demonstranty i policii – není žádný rozdíl. Peníze za služební cestu slíbil zaplatit až po provedení úkolu,” říká gruzínský voják.

“Dostali jsme rozkaz střílet jak na policii, tak demonstranty, tak na Berkut (pozn. red.- zvláštní Ukrajiny, něco jako u nás Červené barety), aniž by to znamenalo jakýkoli rozdíl. Byl jsem úplně ochablý. Trvalo to patnáct minut, možná dvacet. Byl jsem mimo sebe, rozrušený, ve stresu, ničemu jsem nerozuměl. Pak se náhle po 15, 20 minutách přestal střílet a všichni odložili zbraně,“ vypráví voják.


Poučení na závěr

Každá pohádka má jen jednu hlavní verzi, která přežije. A ta o zlém prezidentovi k Kyjeva se vpíjí do kronik stále hlouběji.


Každopádně je fajn, že si Rusko s Ukrajinou vyměňují zajatce, nehledě na to, kdo jim u toho dělá kibice.



Holler Box
Holler Box