Ležela pod ohořelým křížem… Záhadné zmizení desky Osvobození Prahy ze Staroměstské radnice: 23 milionu padlých a s ostudou do propadliště dějin? III. světová válka vypukla… Je to ta o paměť.

Kam zmizela ze Staroměstské radnice „deska Osvobození“ a kdy se tam vrátí? S touto otázkou se na redakci Argumenty & Fakta denně obracejí desítky čtenářů.

Nacisté s pochodněmi před Staroměstskou radnicí. Tato část budovy byla po válce stržena, dnes tu opékají šunku, parkují tu drožky a chodí obří vycpaný panda. Zdroj: youtube Čáslavský, Hledání ztraceného času

Výsledek našeho pátrání: Deska se nevrátila na Staroměstskou radnici z ideologických důvodů a tak to bude, pokud tyto důvody potrvají. V redakci
Argumenty & Fakta panuje většinový názor, že jde o nehorázný pokus o přepsání historie.

Deska Osvobození zmizela během rekonstrukce radnice 11. dubna 2017. Dělníci tehdy sundali všechny pamětní desky, ale vrátili – na pokyn vrchnosti – po rekonstrukci radnice jen některé. Tedy – všechny až na jednu. Podrobnosti ZDE

Němečtí vojáci před orlojem cca 1949. Zdroj: youtube Čáslavský, Hledání ztraceného času

Deska Osvobození visela na Staroměstské radnici takřka 71 let – od 8. května 1946 – tedy tři generace. Její obsah: „Prahu osvobodila Rudá armáda“.

Nehledě na události příští a na nějaké „co by kdyby“: Je nesporným faktem, že Praha tehdy (květen 45) vítala Rudou armádu jako svého osvoboditele. O tom svědčí mimo jiné dobové snímky, filmy, fotografie, dokumenty, nahrávky Československého rozhlasu, či vzpomínky pamětníků. Jde o historickou skutečnost, která je nesporná.

Hitlerjugend před Staroměstskou radnicí ověšenou hákovými kříži (cca rok 1943). Zdroj: youtube Čáslavský, Hledání ztraceného času

Jenže se o ni spor vede: Jsme tedy nyní chytřejší, než tehdejší Pražané? Známe tehdejší události lépe? Máme právo veta, protože je “jiná doba”?

Názory pro a proti

Aleš Valenta, historik: „Hra o slovíčka je podružná. Chtějí vymazat z veřejného prostoru doklady o sovětském/ruském osvobození Prahy.”
Jiří Skála, orlojník Staroměstského orloje: „Deska obsahuje lživé údaje. Je dobře, že je pryč.“
Docent Otakar Jelínek: „Ruský text na desce je naprosto správný a měl by tam rovněž být jeho přesný překlad do češtiny. Tím by odpadly námitky odpůrců.“
Zbyněk Petráček, Lidové noviny: „Respektujme padlé a desky z května 1945.“
Primátor Zdeněk Hřib: „Text na desce je historicky nepřesný.“
Všeobecně rozšířený (mylný) názor: „Prahu osvobodili Vlasovci.“

Nacisté na ochozu Staroměstské radnice (tato část budovy byla zbořena), V popředí náměstek pražského primátora Josef Pfitzner, udavač. Jeho oběšení na prostranství (dnes dálnice) před pankráckou věznicí (dnes průčelí budovy soudy) 6. září 1945 bylo poslední veřejnou popravou v Československu. Kat, který Pfitznerovi nasadil oprátku (jak kruté) byl oblečený v nacistické uniformě. Zdroj: youtube Čáslavský, Hledání ztraceného času

Pravdivost textu na desce Osvobození 73 let nikdo nezpochybňoval, až nyní – že prý jsou na ní zásadní chyby.

Oběti II. světové války (vojáci i civilisté) ZDE

Hlavní chybou prý je (v českém textu, v ruské části je údajně všechno v pořádku), že Praha byla osvobozena „těžce bojující“ a že to bylo „bleskovým úderem“. Ano, 9. května již byl v Praze víceméně klid – protože Němci utekli.

Týnský chrám. Hitlerovy narozeniny. Orlice. Davy. Zdroj: youtube Čáslavský, Hledání ztraceného času

Je historický fakt, že Němci ve strachu před Rudou armádou houfně opouštěli Prahu již od 1. května 1945, kdy se roznesla zpráva o smrti Hitlera (30. dubna). Odjížděli auty, vlakem, na kolech, lodí… Pražské povstání (podporované Vlasovci) tak bylo útokem na již prchající Němce. Rudá armáda pak byla Pražany nadšeně vítána jako osvoboditel.

Jak přemoci toho, kdo již utekl?

Z pohledu „relativizace historie“ Rudá armáda osvobodit Prahu nemohla, protože už nebylo od koho – když před ní Němci utekli. To je jako v paradoxu o zajíci a želvě – proč zajíc nikdy želvu nedohoní.

O složitosti doby (z dnešního pohledu) svědčí například tato fotografie z 16. května 1945 pořízená před Staroměstskou radnicí. Je na ní navrátivší se prezident Edvard Beneš s manželkou (přijeli z Moskvy přes Košice). Vedle nich sedí maršál Koněv (zcela vpravo). Nad nimi visí portréty Beneše a Stalina

Prezident Beneš s manželkou pod obrazy Beneše a Stalina. Zcela vpravo dole sedí maršál Koněv. Zdroj: youtube Čáslavský, Hledání ztraceného času

Cože? Pokračovatel Masaryka a vedle něj Stalin za potlesku davu? Vedle sebe na jednom jevišti? Jak to tedy je? Jako to tedy bylo? Historie jsou vrstvy, historie jsou příběhy, historie je paradox.

Deska Osvobození byla na zdi Staroměstské radnice slavnostně odhalena 8. května 1946, tedy – rok po konci války. Při odhalení desky osobně gratuloval maršálu Koněvovi (byl oslavovaný Pražany a celou zemí jako osvoboditel) francouzský armádní generál Jean de Lattre de Tassigny (vyčistil Francii od Němců a podepsal za svou vlast německou kapitulaci). Odhalení desky Osvobození na Staroměstské radnici byli přítomni i další vojevůdci, kteří přispěli k vítězství nad nacistickým Německem.

Odhalení desky Osvobození před Staroměstskou radnicí 8. května 1946: Usměvavý francouzský generál Jean de Lattre de Tassigny si třese rukou s maršálem Koněvem. Zdroj: youtube Čáslavský, Hledání ztraceného času

CO VY NA TO?
1) Přesunout desku Osvobození do muzea.
2) Vrátit ji na původní místo, kde byla 72 let.
3) Přesunout ji na jiné důstojné místo.
4) Vrátit ji na původní místo s upraveným textem.

Napište svůj názor na adresu: af24@seznam.cz

Na stopě

V Holešovicích dodnes visí pamětní deska s textem, že se Klement Gottwald stal v roce 1929 předsedou KSČ… Takže co do nějaké desky, mohlo by se říct…

Poslední stopa: Dole po tímto křížem (v místnosti vpravo po vchodu do Alšova sálu) měla ležet deska Osvobození, ale… Zajímavost: Kříž byl artefaktem kultovního “Hrobu neznámého vojína”. Národní slavnosti, zrušené německými okupanty.

Domníváme se, že deska Osvobození Prahy, která byla odstraněna ze stěny Staroměstské radnice, je jiný případ – což lze soudit nejen podle obrovského zájmu, který vyvolal článek na toto téma v minulém čísle. Je to válka o historická fakta. O skutečnou Paměť národa.

Osvobození Prahy 9. května 1945. Němci už dávno utekli.

Poslední stopa po zmizelé desce se nečekaně vynořila „pod svícnem“. Orlojník Petr Skála Staroměstským novinám řekl letos na konci července (tedy před pár dny): „Ta deska je tady na Staroměstské radnici. Leží v přízemí opřená o zeď vedle ohořelého kříže.“

Staroměstské náměstí. Nadšení Pražané. Květnové dny 1945. Zdroj: youtube Čáslavský, Hledání ztraceného času

Tak jsme se tam vypravili. Kříž tam byl, ale deska nikde. Zřejmě ji někdo narychlo odvezl. Ale kam? Obrátili jsme se tedy na magistrát, který je vlastníkem desky (i budovy).

„Deska byla očištěna, navoskována a rozleštěna. Text se nijak neupravoval. Práce provedl akademický sochař Pavel Filip. O definitivním umístění desky zatím nebylo rozhodnuto, ale zájem o ni má Muzeum hlavního města Prahy,“ sdělil Staroměstským novinám mluvčí magistrátu hl. m. Prahy Vít Hofman.

Lidové kroje byly po válce hit. Snímek je z 9. května 1945. Zdroj: youtube Čáslavský

Podle jiného zdroje z magistrátu toto sdělení ale není zcela přesné. O dalším osudu desky už prý bylo rozhodnuto a to tak, že se deska již na své původní místo nevrátí a zamíří do muzea. Pokud se tak stane, bude její návrat možný jen stěží.

Vedoucí oddělení historických sbírek Muzea hlavního města Prahy paní Jana Viktorínová nám k tomu řekla: „O desku jsme projevili zájem. Pokud ji dostaneme, bude o ni vzorně postaráno. Deska zatím není v našem depozitáři.“

Deska, o níž je tu řeč. Byla na Staroměstské radnici 71 let. Od 8. května 1946 do 11. dubna 2017. Ruský a český text se mírně liší (v tom ruském je například na rozdíl od českého překladu uvedeno: “…Praha povstala proti německým okupantům…”. Ten český obsahuje text: “…bleskovým úderem těžce bojující Prahu…” Inu – Pražské povstání útočilo na utíkající Němce, kteří prchli včas. Jaltská konference rozdala karty už v únoru.

Každopádně: Deska Osvobození je dělící čarou současné společnosti. Musí pryč, protože už je „jiná doba“? Přepíšeme historii, nebo se před ní pokorně skloníme?

Budeme pátrat dál. Čtěte Argumenty & Fakta.

close
Arfa.cz: Aby ti už neunikl žádný příběh