Užitečný idiot, nebo přičinlivý občan? Kdo je tajemný Mi – Mi? Demonstrace proti nové ministryni mají vážný problém, o kterém se nesmí mluvit. Deštník jako řešení
Agentura na pořádání demonstrací Milion chvilek pro demokracii odvedla mistrovský kus práce, když na principu pyramidové hry přesvědčila nudící se davy lidí o něčem, co žádný smysl nedává. Je v tom cosi velmi děsivého.
Ano, česká společnost je rozpolcená na přibližně dvě poloviny. Babišova nevídaná popularita (stabilních 30 procent voličské podpory s příznivým výhledem na nejméně jedno další volební období) zaktivovala v předvečer důležitých voleb do Evropského parlamentu akceschopné zástupce jeho odpůrců. A především partu kolem “neziskové” agentury Milion.
Pokud by se stal opravdu nějaký průšvih, který by spontánně vyhnal lidi do ulic, budiž. Ale ten se nestal.
O to pečlivěji je třeba věnovat pozornost motivům hlavního manažera agentury Mikuláše Mináře (Mi-Mi). Jeho nepřátelé se přou, zda je to jen “užitečný idiot”, nebo schopný a vyškolený manažer se sluníčkářským příběhem o pravdě, lásce a kostkované košili.
Agentura Milion (vedená panem Mi-Mi, takže vlastně Mi-Mi-Mi) tak musela vystavět sérii oslích můstků, připomínající Esherův labyrint, a ještě to celé zjednodušit, aby “nespokojení občané” alespoň přibližně pochopili, proč mají být vlastně nespokojení.
Hlavním motem demonstrace je tzv. “nezávislost justice”. Nehledě na to, že každá nezávislost je jen iluze – ministr spravedlnosti Kněžínek, který byl ve funkci necelý rok, měl u oponentů přezdívku “Babišův tajtrdlík”. Jen těžko si lze představit loajálnějšího úředníka, než byl Kněžínek.
Pokud by měl někdo zamést pod koberec nějakou Babišovu kauzu, pak by byl Kněžínek první s koštětem. Navíc je tu další problém: Čapí hnízdo není kauza, už dávno jde jen o to, že opozice vsadila na špatnou kartu a prohranou partii se snaží cosi zachránit tím, že na ní trvá. Nejen modří už vědí, že když počítali vejce, čáp ještě kroužil za úplně jiným komínem.
Takže i kdyby chtěl Kněžínek někam něco zametat, bylo by mu koště k ničemu, protože zatím není co. Zřejmě by však i tak stál přičinlivě v rohu s koštětem ve střehu, připraven zamést, co je třeba. Vzhledem ke Kněžínkově bezbřehé loajalitě k jeho miliardářskému guru by tedy snad měly jakési demonstrace smysl, ale když, tak již tehdy, kdy byl tento superúředník jmenován do funkce.
Nyní “unaveného” Kněžínka vystřídala na ministerském postu svěží a potenciálně dravá Marie Benešová. To už je jiná káva. Sice dělala poradkyni prezidentu Zemanovi, ale je zjevné, že pokud je někomu loajální, tak především sama sobě. Zatuhlá česká justice, na nohou kouli minulého režimu a fungující na principu ctrl+C, ctrl+V zkrátka potřebuje nový impuls. Je nasnadě, že nová ministryně by mohla být ta pravá.
Paní Marie Benešová, o které její odpůrci tvrdí, že je jako neřízená střela, ve skutečnosti představuje pro Babiše mnohem větší hrozbu, než její předchůdce. V minulosti ostatně mnohokrát ukázala, že co jí rozhodně nechybí, je odvaha.
“Když přivedeš další tři, dostaneš deštník,” tak prý znělo základní lákadlo agentury Milion na demonstraci o něčem, co se nedá ani vysvětlit, natož pochopit. Podle “transparentního” účtu utratila agentura za deštníky 67 tisíc Kč, to máme bratru 6 700 deštníků.
Každopádně – volby do Evropského parlamentu jsou za pár dní, tak pak zas bude klid.
“Nemusí pršet, stačí když kape”, říká se. A pak je tu ještě další postřeh: “Čůraj nám na hlavu a ani se to nesnaží vydávat za déšť.”
Obávám se, že za bé je správně.
